• Produkce v uzavřeném vodním okruhu – doplnění čerstvé vody do 3% objemu nádrží!
• Optimální chovné podmínky – „krmný koeficient“ 0,9!
• Granulované krmivo z EU produkce – krmení automatem nebo ručně!
• Dostupné varianty sestav – 1t/rok, 2t/rok, 3t/rok, 5t/rok, 10t/rok, 15t/rok a větší
• Malá zastavěná plocha – 100t/rok na ploše 50x25m (bez O2 a kalojemu)

Popis řešení intenzivní chov ryb – násada

Intenzívní chov ryb systém STM® je složen z chovných nádrží, biologického stupně čistírny s aerotorem a dosazováku. Voda z chovných nádrží, tzv. „chovná voda“ odtéká dnovým sítem do odtokového žlabu a dále na čistírnu systému STM®. Zde se chovná voda biologicky čistí a přepadem odtéká do dosazováku k sedimentaci biomasy. Biomasa společně s vratným kalem je čerpána zpátky do biologického stupně čistírny.

Odsazená voda z dosazováku natéká na obohacení kyslíkem v oxidátoru, ev. přímo do chovných nádrží. Okruh je tak uzavřen.

Produkce násady ročka pstruha duhového, nebo sivena amerického

Předpokládáme nasazování systému 2 x za rok (tj. z podzimního a jarního výtěru). Přitom by se nakupovaly jikry v očních bodech a nechávaly se krátce doinkubovat na vložkách v mělkých žlabech. Následně během 5 – 7 dnů od nasazení by se kulil váčkový plůdek, který by se zpočátku dále nechal rozplavat na těchto vložkách. S přesazením během dalších 7 – 10 ti dnů s počátečním rozkrmem již na samotných mělkých žlabech (bez vložek).

Zásadním problémem je přesná temperace vody během inkubace jiker a počátečního rozkrmu váčkového plůdku (tzn. tak 21 dnů). Optimální teploty vody jsou pro Pd 8 – 10 °C p ři inkubaci jiker a 12 -16 °C pro rozkrm až do stá ří půlročka. Pro sivena amerického 6 – 8 °C pro inkubaci jik er. Rovněž pak jsou potřeba nižší teploty pro váčkový plůdek. Pokud se tyto teploty vody nedodrží, dochází k zásadním ztrátám (přitom za normální ztráty se považuje 10 %). Tudíž problém asi nebude od podzimu do jara, kdy se dá předpokládat přirozený průběh nízkých teplot, ale v jarním, resp. pozdně jarním období bude možná nutné pro inkubaci vodu chladit. Tento proces pak bývá energeticky podstatně náročnější. Lze uvažovat o využití tepelného čerpadla voda – voda a používat pro inkubaci tu „ochlazenou“vodu a pro odchov starších ryb zase tu „ohřátou na cca 17 °C“, kdy zase ryby lépe porostou.

Další záležitostí je zdroj záložního proudu a kyslíku. Proud by byl vlastní zdroj el. proudu, tak v návaznosti na to lze uvažovat o generátoru kyslíku. Získávat ze vzduchu metodou PSA (molekulová síta) technicky čistý kyslík ze vzduchu. Pokud se má proud nakupovat ze sítě tak je u nás lepší jako zdroj kyslíku používat zásobník tekutého kyslíku a tento nakupovat. V některých místech, vzhledem ke klimatu během zimy bývají provozy pstruháren někdy v tak těžko přístupných lokalitách, kam náklaní vůz s tekutým kyslíkem nedojede. Tudíž je nutné používat generátor kyslíku.

Toto je nástin doprovodných místních problémů, které je nutné zvážit a řešit již předem.

Jinak pokud by byly velké problémy s průběhem teplot lze ty dva inkubační stojany umístit někam odděleně (např. zahrabat pod zem) a vytvořit pouze pro tuto část provozu zvláštní mikroklima. Objem vody v těchto bazénech ani potřebný průtok vody není nijak značný, tudíž je tam možnost poměrně efektivní řešení tohoto problému. Pro starší ryby pak tento požadavek není tak zásadní a při dostatku disponibilního kyslíku lze ryby držet i na 20 °C.

Informace vznikla ve spolupráci s p. Richardem Vachtou, Jihočeská univerzita v Českých
Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod

Technologie může obsahovat

• technologie chovu (rybářské produkční zařízení, VH-zařízení produkční části, kyslíkové hospodářství včetně skladu, aerace chovné vody)
• tepelné hospodářství
• biologická čistírna STM® s kalojemem
• elektro + MaR včetně UPS
• vedlejší vybavení (měřidla, síťky, vaničky, váhy…)