1. ledna 2019 vešla v účinnost novela vodního zákona č. 113/2018 Sb., Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), která obsahuje přechodné ustanovení. Dle něj je vlastník jímky podle § 38 odst. 8 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních 2 kalendářních let.

Pokud tedy objekt není v současnosti napojen na obecní kanalizaci a o vyvážení odpadních vody se vlastník nemovitosti nestará, do budoucna by mohl mít problém. Jak tedy dokládat řádný vývoz žumpy? Od 1. 1. 2021 bude platit novela Vodního zákona, která ukládá všem majitelům žump, uchovávat doklady o vývozu odpadních vod za dobu posledních dvou kalendářních let. Tzn., od 1. 1. 2019.

Ve znění Zákona č. 113/2018 Sb., který má vejít v účinnost 1.1. 2021, je v § 38 odst. 8 uvedeno:

Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona. Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.

Provoz a vývoz žumpy – pokuty

Pokud by vlastník na vyzvání doklady o odvozu a likvidaci odpadních vod nepředložil, hrozí mu za tento přestupek dle § 116 odst. 2 písm. a pokuta do výše až 20 000 Kč. Pokud se navíc prokáže, že vlastník neučinil při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí, může mu být udělena pokuta až do výše 100 000 Kč.

Abyste se jako majitel bezodtokové jímky nedostal do průšvihu a nemusel zaplatit vysokou pokutu, je tedy lepší zajistit vývoz žumpy.

Pozor: Nepleťte si pojmy septik a žumpa. Jedná se o dvě různé věci. Jaký je rozdíl mezi septikem a žumpou?

Kolik stojí vývoz žumpy?

Cena za vývoz žumpy a likvidaci odpadní vody závisí na lokalitě, vzdálenosti a objemu jímky. Celková cena za vývoz jímky za rok je také ovlivněna spotřebou vody, resp. produkcí odpadní vody, což je ovlivněno jednak počtem osob v domácnosti a také způsobem jejich hospodaření s vodou.

V tabulce jsou uvedeny přibližné ceny za vývoz odpadní vody. Cena se skládá zpravidla z fixní ceny za velikost cisterny, výjezd cisterny a počet ujetých kilometrů na místo jímky a dále na místo likvidace odpadních vod.

VELKOST CISTERNY V M3	CENA ZA VÝVOZ JÍMKY S DPH (KČ)	CENA ZA VÝJEZD VOZIDLA (KČ)	CENA ZA UJETÝ KILOMETR (KČ/KM)
3	1300 – 2200	300 – 800	15 – 20
7	1500 – 2400	300 – 800	20 – 25
10	1800 – 2800	300 – 800	30 – 35
12	2200 – 3500	300 – 800	30 – 45

Ekonomické porovnání čistírny odpadních vod a žumpy. Modelové příklady jsou pro objekt, který obývá čtyřčlenná rodina, ČOV je instalována 10 m od objektu a výkopové práce zajišťuje investor.

Kolik odpadní vody člověk vyprodukuje?

Obecně se tvrdí, že člověk spotřebuje denně přes 100 litrů vody. Jedná se však o odhad a skutečná čísla mohou být různá. Ve většině případů je spotřeba nižší, a to okolo 80 litrů na osobu za den. Průměrná spotřeba vody je individuální, závisí na zvyklostech osoby a její šetrnosti.

Pokud budeme uvažovat s produkcí 80 litrů odpadní vody na osobu a den, tak v případě 4 členné rodiny bude žumpa o velikosti 10 m3 naplněna během jednoho měsíce, což představuje měsíční náklady ve výši 2000 – 3500 Kč na vývoz žumpy. Je tedy evidentní, že tento způsob nakládání s odpadními vodami není ekonomický a pokud je to technicky možné, je výhodnější napojit nemovitost na obecní kanalizaci či postavit malou domácí čistírnu odpadních vod.

Z důvodu finanční náročnosti se bezodtokové jímky nachází zpravidla u méně často využívaných rekreačních nemovitostí, kde je produkce odpadní vody nižší než u objektu trvale využívaného.

Zdroj článku: https://stavimbydlim.cz/vyvoz-zumpy-od-1-1-2019-kolik-stoji-vyvoz-zumpy/

Znění novely vodního zákona:

Ochrana jakosti vod
Odpadní vody

(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.

(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.

(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.

(4) Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle tohoto zákona. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích21a).

(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.

(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.

(7) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 6. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením.

(8) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s tímto zákonem.

(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.

(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.

(11) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.

(12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.

(13) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.

(14) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 10 nebo podle § 31.

(15) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.

Co je žumpa?
Žumpa je izolovaná bezodtoková nádrž určená k zachycování odpadních vod z domácnosti. Žumpa se využívá v místech, kde není vybudován kanalizační systém, popřípadě není možné napojení na zavedenou stokovou síť s čističkou odpadních vod. Žumpa, na rozdíl od septiku, musí být dokonale odizolovaná a vodotěsná, tedy nesmí žádným způsobem propouštět obsah žumpy do okolního prostředí. V drtivé většině případů bývá umístěna v zemi. Obsah musí být pravidelně kontrolován a vyvážen fekálním vozem do čistírny odpadních vod

Co je septik?
Septik je nádrž na částečné čištění odpadní vody. Septik bývá často součástí domů, které nejsou napojeny na kanalizaci. Odpadní voda, zvláště ze záchodu, kuchyně a koupelny, je jímána v septiku, odkud odtéká přepadem do kanalizace, případně přes čistírnu odpadních vod nebo za pomoci trativodu do země. Každý septik byl měl mít pro správnou funkci minimálně 2 až 3 komory. Nejlepší a současně nejčastěji instalovanou variantou jsou tříkomorové septiky z plastu. Tříkomorový septik pracuje na základě biomechanického přečištění, kdy odpadní voda postupně přetéká z komory do komory, zatímco v každé komoře probíhá sedimentace pevných částí kalu. V první komoře se usadí ty největší částice. Jakmile dosáhne hladina první komory přepadu, začne se tato odpadní voda a drobná část splašek přelévat do druhé komory, kde již dochází k sedimentaci většiny kalu. Do třetí komory přetéká voda, která je z velké části přečištěna. Sediment v septiku je pak za pomoci bakterií a enzymů rozkládán na jednodušší látky. Část rozloženého sedimentu odtéká přes třetí komoru a část zůstává v septiku pro následný vývoz fekálním vozem. Vlastník septiku, musí mít, v případě, že ze septiku jsou vypouštěny odpadní vody do povrchových či odpadních vod platné povolení k vypouštění odpadních vod vydané po roce 2002 a musí se obnovovat co 10 let.