Anaerobní bakterie v čistírně odpadních vod (ČOV) jsou mikroorganismy, které dokážou žít a rozkládat organické látky bez přítomnosti kyslíku. Při své činnosti přeměňují organické znečištění na jednodušší látky, přičemž často vzniká metan, oxid uhličitý a další plyny.
Anaerobní bakterie mají důležitou úlohu zejména v septicích, jímkách, kalových hospodářstvích a průmyslových čistírnách odpadních vod. V běžných domovních ČOV však hlavní roli obvykle hrají aerobní bakterie využívající kyslík.
Co jsou anaerobní bakterie?
Anaerobní bakterie jsou mikroorganismy, které nepotřebují kyslík pro svůj život a metabolismus. Některé druhy jsou na přítomnost kyslíku dokonce citlivé a mohou být jeho působením poškozeny.
Jejich hlavním úkolem je rozklad organických látek v prostředí bez přístupu vzduchu.
Typicky se vyskytují:
- v septicích,
- v jímkách,
- v usazeném kalu,
- v anaerobních reaktorech,
- v hlubších vrstvách sedimentů.
Jak fungují anaerobní bakterie v ČOV?
Anaerobní bakterie využívají organické látky jako zdroj energie bez potřeby kyslíku.
Zjednodušeně probíhá proces takto:
Organické znečištění → Anaerobní bakterie → Fermentace → Metan + CO₂ + biomasa
Při anaerobním rozkladu vzniká méně kalu než při aerobním čištění, ale proces bývá pomalejší.
Kde se anaerobní bakterie využívají?
Anaerobní bakterie jsou důležitou součástí:
- septiků,
- bezodtokových jímek,
- kalových nádrží,
- bioplynových stanic,
- průmyslových ČOV s vysokým organickým zatížením,
- anaerobních reaktorů produkujících bioplyn.
Jejich význam spočívá nejen v čištění odpadních vod, ale také ve výrobě obnovitelné energie ve formě bioplynu.
Jaký je rozdíl mezi anaerobními a aerobními bakteriemi?
| Anaerobní bakterie | Aerobní bakterie |
|---|---|
| Nepotřebují kyslík | Potřebují kyslík |
| Produkují metan a CO₂ | Produkují převážně CO₂ a biomasu |
| Pracují pomaleji | Pracují rychleji |
| Často vzniká zápach | Minimální zápach |
| Septiky, bioplynové stanice | Domovní a komunální ČOV |
Aerobní procesy jsou proto nejčastěji využívány v domovních čistírnách odpadních vod, kde je požadována vysoká účinnost a stabilita provozu.
Mohou anaerobní bakterie způsobovat zápach?
Ano.
Při anaerobním rozkladu mohou vznikat látky způsobující typický zápach po sirovodíku nebo zahnívající vodě.
Zápach bývá často známkou:
- nedostatku kyslíku,
- nefunkční aerace,
- přetížení čistírny,
- dlouhodobě usazeného kalu.
Proto se u biologických ČOV snažíme vytvářet podmínky především pro aerobní bakterie.
Jak souvisejí anaerobní bakterie s technologií Hellstein STMH?
Technologie Hellstein STMH je založena především na aerobním biologickém čištění pomocí:
- aktivovaného kalu,
- aerobních bakterií,
- biodisků s přisedlou biomasou,
- řízené aerace.
Anaerobní procesy mohou přirozeně probíhat v některých usazených částech systému, nejsou však hlavním principem čištění. Hlavní účinnost technologie STMH je založena na stabilním přísunu kyslíku a činnosti aerobních mikroorganismů.
Jak poznat převahu anaerobních podmínek v ČOV?
Typickými projevy bývají:
- zápach po sirovodíku,
- černý nebo tmavě šedý kal,
- pokles účinnosti čištění,
- omezená aktivita biomasy,
- nedostatek rozpuštěného kyslíku.
V takovém případě je vhodné zkontrolovat funkci dmychadla, aerace a biologický stav čistírny.
Související pojmy
- Aerobní bakterie
- Aerobní proces
- Anaerobní proces
- Aktivovaný kal
- Aerace
- Kyslíkový vnos
- Biomasa
- Septik
- Biodisk
- Domovní ČOV